home

Nedokážete si ani představit, nakolik je svět ve skutečnosti jiný, než v co jste dosud věřili. Na člověka, který prodává drogy lidem, kteří to svobodně od něj požadují, na to aby mohl uživit svou rodinu, se díváte jako na největší odpad tohoto světa. Zatímco na pokrytce, který rozdává nakradené peníze jménem státu, jako na světce.

Člověka, který se snaží zabránit tomu, aby nebyl okraden stát­ní­mi zloději, vidíte jako zloděje a daňového podvodníka, ale jako čest­né­ho vidíte politika, který rozdává tento lup těm, kterým tyto peníze nepatří. Díváte se na policistu jako dobrého muže, když táhne slušného člověka pryč od jeho rodiny a hodí ho do basy na deset let jen proto, že vykouřil kus trávy. A na každého, kdo se proti takovému fašistickému barbarství brání, se díváte jako na tu nejnižší formu života — vraha policistů. V realitě jsou drogoví dealeři čestnější, než kterýkoli státní sociální pracovník, a prostitutky by se měly podstatně méně stydět za to, co dělají, než politické prostitutky, protože ony obchodují jen s tím, co je skutečně jejich a obchodují jen s těmi, kteří skutečně chtějí s ​​nimi obchodovat.

Bezúhonný, věřící, zákona dbalý, poslušný poplatník, který volí buď pravici, nebo levici, je více opovrženíhodný a je větší hrozbou pro lidstvo, než ten nejpromiskuitnější, líný, drogy-užívající hipísák. Proč? Neboť ten hipísák nechá ostatní lidi žít svobodně jejich životy, zatímco volič ne. Škoda způsobená společnosti špatnými návyky a volnou morálkou je nicotná, oproti škodě společnosti způsobené jménem pokryteckého násilného státu.

Myslíte si o sobě, že jste dobrosrdeční a tolerantní, ale nejste ani jedno z toho. Dokonce i nacisté měli slušné stolování a výbornou etiku, když právě nezabíjeli lidi. Myslíte si o sobě, že jste dobří lidé, když říkáte „prosím“ a „děkuji“? Myslíte si, že sezení v té honosné budově v neděli vás udělá ušlechtilými a spravedlivými? Rozdíl mezi vámi a běžným zlodějem je jen v tom, že ten běžný zloděj je alespoň natolik upřímný, že tu loupež provede sám, zatímco vy jdete prosit stát, aby to udělal za vás.

Rozdíl mezi vámi a pouličním zlodějem je jen v tom, že ten pouliční zloděj je alespoň otevřený v tom násilí, které páchá, ale vy necháte jiné, aby to násilí páchali za vás. Obhajujete loupež, zastrašování, přepadávání i zabití, ale nechcete už za to přijmout žádnou odpovědnost. Vy starší chcete, aby vláda kradla vašim dětem, jen abyste dostali váš měsíční balík peněz. Vaši rodiče chtějí, aby byli všichni jejich sousedé okradeni jen proto, aby jejich děti měly zaplacenou školu.

Vy všichni volíte jakéhokoliv darebáka, který vám slíbí, že okrade jiné lidi na to, aby vám za to mohl koupit věci, které chcete. Požadujete, aby lidé, kteří se zabývají činnostmi, které se vám nelíbí, byli zatčeni a uvězněni, ale nepociťujete žádnou vinu za zničené životy, které tyto vaše rozmary napáchaly. Dokonce nazýváte státní zloděje vašimi „zástupci“, ale přesto nechcete převzít odpovědnost za to zlo, které páchají. Velmi rádi podporujete vojáky, kteří zabíjejí na příkaz kohokoliv, koho jim ti zloději přikážou zabít, a vy se při tom ještě i cítíte dobře.

Nazýváte se křesťany, židy, nebo prohlašujete vyznávání nějaké jiné víry, ale pravda je taková, že to, co nazýváte vírou, jsou jen prázdné řeči. To, v co skutečně věříte, ten Bůh, kterého ve skutečnosti uctíváte, je stát. „Nepokradeš“. „Nezabiješ“. S výjimkou případu, kdy to můžete dělat prostřednictvím státu. Pak je to už fajn, či ne? Pokud to nazvete „zdanění“ a „válka“, pak to už přestává být hříchem, správně? Nakonec, vždyť byl to jen váš malý Bůh, který řekl, že byste neměli krást a zabíjet, ale stát řekl, že je to v pořádku. Je zcela zjevné, které z těchto dvou má navrch ve vašich myslích.

Navzdory všem kostelům, synagogám a mešitám, které vidíme kolem nás, tento národ má jednoho boha, POUZE jednoho boha, a ten bůh se jmenuje stát.

Ježíš učil nenásilí, a řekl vám, abyste milovali bližního svého, ale stát vás podněcuje k tomu, abyste volili lidi, kteří použijí stát na nacpání se každému člověku do každého aspektu jeho života. Komu věříte? Těm, kteří jdou ukamenovat ženu, která se dopustila cizoložství, když Ježíš řekl: „Ten, kdo je bez viny, ať první hodí kamenem“. Ale stát říká, že je zcela v pořádku zavřít někoho za to, co vy považujete za nechutné, jako například prostituci. Komu věříte?

Křesťanský Bůh řekl: „Nebudeš chamtivý.“ Přitom chamtivost je krví v žilách netvora jménem stát. Jste naučeni nesnášet, opovrhovat, a nemít rád každého, kdo má něco, co vy ne. Křičíte na stát, aby ostatní srazil dolů, ukradl jim jejich majetek a dal ho vám. A tohle nazýváte „férovosti“? Bible to nazývá „chamtivost“ a „krádež“.

Nejste křesťané! Nejste židé! Nejste muslimové! A určitě nejste ani ateisté! Všichni máte stejného boha, který se nazývá státem. Všichni jste členy toho nejhoršího, nejšílenějšího, nejdestruktivnějšího kultu v historii. Pokud existuje ďábel, tak je to určitě stát. A vy ho uctíváte celým srdcem i duší. Modlíte se k tomu, aby to vyřešilo všechny vaše problémy, aby to uspokojilo všechny vaše požadavky, rozdrtilo všechny vaše nepřátele a spustilo na vás sprchu svého požehnání.

Uctíváte to, co Nietzsche nazval „nejchladnějším ze všech monster“ a nenávidíte přitom ty, kteří to nedělají. Pro vás je největším hříchem neuposlechnutí vašeho boha — porušení zákona, jak to nazýváte, jako kdyby měl kdokoliv morální povinnost poslouchat arbitrární příkazy a požadavky zkorumpovaných, prolhaných a demagogických megalomaniaků, kteří zamoří celou zemi. Dokonce i vaši kněží a rabíni jsou dost často zrádci své vlastní víry, učíce, že příkazy lidské „autority“ by se měly podřizovat jakémukoliv zákonu, který řekli jejich bohové. Před několika lety jsem slyšel jednoho pompézního evangelického blbce, jak poučoval v rádiu, že kdokoliv kdo neuposlechne civilní „autoritu“, ať už je to král nebo vláda, jedná rebelantsky vůči Bohovi — to jsou přesně slova, která použil.

Co když stát bude konat něco špatného? Nuže, tento satanův obchodník tvrdil, že to je už záležitost těch, kteří jsou ve vládě, a vy jste povinni se podřídit. Všude kam se otočíte, ať už je to stát nebo kostel, média nebo školy, jste učeni nadevše jedné věci: největší ctnost je podřídit se těm, kteří tvrdí, že mají právo vám přikazovat. Je chorobné, s jakou úctou mluvíte o lhářích a zlodějích, jejichž holínky vám doslova stojí na šíji. Nazýváte ministry a soudce „úctyhodnými“, a žasnete při pohledu na grandiózní budovy, ve kterých si žijí a panují. Chrámy, které si vybudovali na oslavu dominance nad lidstvem.

Cítíte se být hrdí, pokud jste si potřásli rukou s ministrem nebo viděli živého prezidenta. Ó ano, to velké božstvo, jeho Ctihodnosti, velevážený prezident.

Jeho tituly vyslovujete tak, jako kdybyste mluvili o Bohu všemohoucím. Slovník se trošku změnil, ale vaše nastavení mysli se nijak neliší od plazícího se smrtelníka, který se hluboce ukloní, tváří do špíny, s pocitem nicotnosti a pokory, v přítomnosti kohokoliv narcisistického, kdo se prohlásil být vaším pravomocným lordem a vládcem. Faktem zůstává, ať už tehdy, či dnes, že ať kdokoli, kdo se prohlásil za vašeho „vůdce“, není žádná nadpozemská bytost, je to jen běžný muž, nebo žena. Nemají být uctíváni, nejsou dokonce ani jen průměrní.

Lidé, kteří si poctivě vydělávají na živobytí, od sofistikovaných milionářů, až po běžné dělníky v továrnách, vykonávajících nejhnusnější práce, jaké si umíte jen představit, právě tito lidé si zaslouží váš respekt. Z takových lidí byste si měli brát příklad a chovat se k nim mile a s respektem. Ale zloději, kteří si myslí, že mají právo vám vládnout, a požadují vaši poslušnost a pokoru, si nezaslouží nic jiného, ​​jen despekt a pohrdání.

Ti co se snaží dostat na nejvyšší místa, jsou ti nejnižší z nejnižších. Mohou se dobře oblékat, mohou být dobří řečníci a dělat si dobře svou práci v plánování a provádění jejich schémat, ale nejsou o nic lepší než kapesní zloději, násilníci a zloději aut. Ve skutečnosti jsou horší, protože vás nechtějí okrást jen o to, co právě máte; oni vám chtějí ukrást vaši lidskost, zničit vaši svobodnou vůli odstraněním vaší schopnosti samostatně myslet, posuzovat, jednat, snaží se vás srazit na úroveň otroků, stejně tělem, jako duší.

A stále lpíte na tom nazývat je lídry. Lídři? Vládci? Vůdci? Kam přesně to chcete jít, co by vyžadovalo, abyste měli vůdce? Pokud si jen žijete svůj život a staráte se o své věci, využíváte svůj vlastní talent, realizujete své sny, snažíte se být tím, čím si myslíte, že byste měli být, jaký význam ve vašem životě by měl mít nějaký lídr? Přemýšlíte vůbec někdy nad slovy, která slyšíte, slovy které opakujete? Opakujete jako papoušek oxymorónské fráze jako „lídr svobodné země“. I při představě na moment, že je tu nějaká velká cesta nebo nějaký obrovský boj, v němž je zapojen každý člověk z celé země, což by řekněme vyžadovalo nějakého lídra, proč si i jen na moment vůbec myslíte, že ti zločinci kteří pustoší tuto zemi, jsou nějaký druh lidí, které jste povinni poslouchat, napodobovat nebo kamkoliv následovat?

Někde uvnitř vašich převážně spících mozků víte velmi dobře, že politici jsou všichni zkorumpovaní lháři a zloději, oportunisté, vykořisťovatelé a zastrašovatelé. Všechno toto dobře víte, a přesto říkáte, že vy jste jen sprosté, násilné zvíře, které je nutné řídit a kontrolovat, zatímco politici jsou ti skvělí, rozumní a vzorní, učitelé a lídři, bez kterých by civilizace nemohla existovat. Myslíte si, že tito zločinci jsou ti, kteří udržují tuto společnost pohromadě? Jaká víra by mohla být více absurdní? I když dělají ty své pseudo-náboženské rituály, když se rozhodují, jak vás budou tento týden tyranizovat a kontrolovat, vy to pořád nazýváte zákonem, a nadále zacházíte s jejich arbitrárními požadavky, jako kdyby to byly hlasy morálky od bohů, které by se žádný slušný občan neopovážil neuposlechnout.

Stali jste se tak hluboce indoktrinovanými kultem víry ve stát, že jste skutečně šokováni z toho, pokud vám nějaký rozumný člověk řekne krutou pravdu: ten fakt, že jestliže političtí zločinci napsali něco na papír a rozhodli se tyto své výhrůžky pojmenovat jako „zákon“, ještě to neznamená, že jakýkoli člověk, ať se nachází kdekoliv, má jakoukoli povinnost se tomuto arbitrárnímu násilí podvolit. Každý moment každého jednoho dne, na jakémkoli místě a v každé situaci, máte morální povinnost dělat to, co považujete za správné, ne to co vám řekne nějaký nafoukaný demagogický kecálek že je „legální“. Ale to vyžaduje nejdříve, abyste si sami uvědomili rozdíl mezi dobrem a zlem — odpovědnost, které se tak často snažíte vyhnout.

Tvrdíte, že jste hrdí na to být poslušným zákona dbalým občanem, a pohrdáte každým, kdo se považuje být nad vašimi takzvanými „zákony“; zákony, které nejsou ničím víc než sobeckými rozmary tyranů a zlodějů.

Slovo „zločin“ kdysi znamenalo násilný čin způsobený jiné osobě. Dnes to znamená neuposlechnutí nesčetných rozhodnutí jednotlivců příkazů přicházejících od vládnoucí kriminální parazitní třídy. Slovo „zločin“ je pro vás podobné, jako slovo „hřích“, což naznačuje, že ti, jejichž příkazy nejsou uposlechnuty, jsou pro vás něčím jako bohy, i když jsou ve skutečnosti spíše něčím jako pijavice. Fráze „vzít spravedlnost do vlastních rukou“ perfektně vyjadřuje, jaká je to z vašeho pohledu svatokrádež, pokud se běžný člověk opováží sám rozhodovat o tom, co je dobré a co je špatné, a následně podle toho jednat, místo toho, aby dělal to, co děláte vy: bez rozmyslu se podřizovat jakýmkoli rozmarným příkazům, které tato stoka červů dál chrlí.

Velebíte tyto kriminálníky jako „zákonodárce“, přičemž věříte tomu, že nikdo není horší, než porušovatel zákona — někdo, kdo se opováží neuposlechnout příkazy politiků. Stejně mluvíte se zbožnou úctou o „vykonavatelích zákona“ — těch, kteří násilně vymáhají všechny politické rozmary od nás všech.

Když stát používá násilí, považujete to za neodmyslitelně oprávněné a správné. A když se kdokoliv opováží odporovat, jsou to ve vašich očích opovrženíhodní podlidé — nezákonní, terorističtí kriminálníci.

Tak, jako nezákonní terorističtí kriminálníci, kteří pomáhali otrokům utíkat z plantáží; jako nezákonní terorističtí kriminálníci, kteří pomohli uniknout židům ze smrtelného zajetí Třetí říše; jako nezákonní terorističtí kriminálníci, kteří byli rozdrceni pod tanky čínské rudé armády na náměstí Nebeského klidu; jako nezákonní terorističtí kriminálníci, kteří v Praze zabili zastupujícího říšského protektora R. Heydricha; jako nezákonní terorističtí kriminálníci, kteří se prostříleli z komunistického lágru na svobodu; jako všichni nezákonní terorističtí kriminálníci v historii, kteří měli kuráž neuposlechnout nikdy nekončící tlak tyranidy a utlačovatelů, kteří nazývali své násilí „autoritou“ a „zákonem“.

Vše, v co jste dosud věřili je postaveno na hlavu, od shora dolů, odzadu dopředu, zevnitř ven. Ale, co si zasluhuje pozornost — vaše nejvyšší pomatenost — je fakt, že považujete za násilné teroristy jen lidi, kteří odmítají iniciaci násilí k jejich bližním: anarchisty, voluntaristy a libertariány. My používáme násilí pouze v případě sebeobrany proti tomu, kdo iniciuje násilí proti nám. Nepoužíváme ho na nic jiného.

Zatímco vaše přesvědčení je kompletně schizofrenní a sebe popírající. Na jedné straně učíte mladé otroky to, že násilí není nikdy řešením, ale vzápětí obhajujete to, aby byli všichni a všechno, všude a na věky věků byli kontrolováni, monitorováni, zdaněni a regulováni mocí vlády. Ve zkratce: učíte své děti, že vládci mohou používat sílu kdykoli se jim zachce, zatímco otroci jim nesmí nikdy odporovat. Indoktrinujete své děti do pozice nemyslící, bezbranné podřízenosti. Vážete řetězy kolem jejich tenkých krčků a pevně je utahujete. A nejhorší na tom je, že se při tom ještě cítíte i dobře.

Na jedné straně odsuzujete zlo fašismu a komunismu a lamentujete nad nespravedlnostmi režimů Hitlera a Maa, zatímco na druhé straně kážete přesně to samé, co dělali oni: víru v kolektiv, podřízenost každého jedince v kolektivu k něčemu, co nese klamavé označení „společné dobro“. Plácáte stále cosi o rozdílnosti a otevřenosti, a pak prosíte své pány, aby regulovali a kontrolovali každý aspekt vašeho života vytvořením gigantických nemyslících, konformních robotů. Oblékáte si rozdílné věci a máte rozdílné účesy, a myslíte si, že toto vás dělá rozdílnými, zatímco vaše mysli jsou zotročené k témuž klubu vládců a kontrolorů. Myslíte tak, jak vám přikážou, abyste mysleli, děláte to, co vám řeknou, abyste dělali, zatímco si myslíte o sobě, jací jste progresivní a osvícení.

Z vaší pozice relativního komfortu a bezpečí odsuzujete špatnosti páchané jinými zeměmi v jiné době, zatímco se slepým okem díváte na nespravedlnosti páchané přímo před vámi.

Říkáte si, že pokud byste žili v těch časech na těch místech, byli byste určitě jedním z těch, kteří by povstali proti útlaku a ochraňovali utlačované. Ale to je jen čistá, pokrytecká lež. Byli byste přímo tam i se zbytkem celého stáda ovcí, hlasitě požadujících aby byli otroci biti, aby byly čarodějnice upalovány, aby nekonformní a rebelové byli zničeni. Jak to mohu vědět? Protože to je přesně to samé, co děláte i dnes.

Dnešní nespravedlnost a útlak je populární a je v módě, a ti kteří mu odporují, říkáte si, jsou jen nespokojení a šílenci, lidé, jejichž práva jsou nepodstatná, lidé, kteří si zaslouží být rozdrcení botou autority. Není to tak? Vy bando bezpáteřních, nemyslících pokrytců! Podívejte se do zrcadla, dobře se podívejte na to, co považujete za spravedlivé a milé. Jste jen ďáblovou hračkou.

Masy tisíců aplaudujících řečnění Adolfa Hitlera? To jste byli vy. Dav, který požaduje, aby byl Ježíš Kristus přibit na kříž? To jste byli vy. Bílí vetřelci, kteří velkolepě oslavovali vyvražďování těch bezbožných indiánů? To jste byli vy. Tlačící se masy v Koloseu, aplaudující, když byli křesťané házení lvům? To jste byli vy. Během celé historie, opakované utrpení a nespravedlnost, objevující se až v nepochopitelné míře — to vše bylo kvůli lidem jako vy: dobře trénovaní, dokonale indoktrinovaní konformisté, lidé, kteří jednají tak, jak jim je řečeno, kteří se hrdě skloní před svými pány, kteří následují dav, kteří věří tomu, co ostatní; věří a myslí si cokoliv, co jim přikáže autorita, aby si mysleli. To jste vy.

A vaše ignorantství nepramení z toho, že by byla pravda před vámi skrývána. Byli radikálové, kteří toto vysvětlují již tisíce let. Ne, vy jste ignoranti kvůli tomu, že se vyhýbáte pravdě celou svou duší i srdcem. Zavřete oči a utečete pryč, když vám náznak reality přistane před nosem. Považujete za extremisty a okrajové blázny ty, kteří se vám snaží ukázat okovy, které nosíte, protože vy nechcete být svobodní; vy dokonce nechcete být ani člověkem.

Odpovědnost a realita vám nahání obrovský strach, tak se slepě držíte toho vlastního zotročení a obořujete se na každého, kdo vás z toho chce osvobodit. Pokud někdo otevře dveře vaší klece, zalezete do rohu a křičíte: „Zavři to, zavři to!“

Některé z nás už omrzelo snažit se vás zachraňovat. Stálo nás to už hodně námahy, pokoušet se vás přesvědčit, že byste měli být svobodní.

Vše co víte, je jen opakování toho, co vás vaši vládci naučili: že svoboda vede jen k chaosu a destrukci, zatímco poslušnost a podřízení vede k míru a prosperitě.

Nikdo není tak slepý, jako ti, co toto nevidí. A vy, vy národ ovcí, vy byste raději zemřeli, než uviděli pravdu.

Martin Bulák